Centrální banky by neměly tvořit environmentální politiku
Hospodářskou politiku státu lze rozdělit na fiskální politiku (kterou spravuje vláda) a měnovou politiku, která ve většině rozvinutých zemí spadá do kompetence nezávislé centrální banky. Názory na to, co by měl stát prosazovat prostřednictvím fiskální politiky, se samozřejmě liší, ale kromě sociální pomoci a poskytování základní infrastruktury začíná převládat také názor, že by se vlády měly více zapojit do procesu vytváření environmentální politiky.
O vhodnosti takového přístupu by se dalo polemizovat, nicméně by bylo vhodné o něm uvažovat alespoň v kontextu fiskální politiky. Co však již překračuje pomyslné hranice, je pověřovat ochranou životního prostředí a bojem proti změně klimatu centrální banky – tedy vykonavatele měnové politiky, kteří mají pouze jeden primární cíl, totiž zajišťovat cenovou stabilitu.
Centrální banky mají samozřejmě mnoho dalších povinností. Ano, v některých zemích podporují hospodářskou politiku vlády, což je ale vždy podřazeno opatřením proti vysoké inflaci ve formě zvyšování úrokových sazeb. V opačném případě by docházelo k jednoznačnému překrývání fiskální a měnové politiky, což by vedlo ke střetu zájmů, a tudíž ke ztrátě nezávislosti.
Pokud by tedy centrální bankéři museli rozhodovat také o opatřeních proti změně klimatu, docházelo by nejen k prolínání fiskální a měnové politiky, ale zároveň by to zkomplikovalo jednání samotné centrální banky. Čím více rozličných cílů se snaží instituce dosáhnout, tím těžší pro ni bude každý cíl splnit v plném rozsahu. I při představě nejlepších úmyslů musíme bohužel počítat s náklady na příležitost. Budeme-li předpokládat ten nejhorší scénář, tento nový cíl „ochrany klimatu“ poslouží jen jako výmluva pro neschopnost dosáhnout cenové stability.
Navzdory těmto problémům existují pochybnosti o samotné formě a účinnosti této „zelené měnové politiky“. Podle jejích zastánců by se mělo jednat o formu kvantitativního uvolňování, které by podpořilo jak vlastní environmentální politiku vlády nákupem státních zelených dluhopisů, tak nákupem dluhopisů soukromých společností s dobrým ESG ratingem. To znamená, že procesy a činnosti těchto společností zohledňují také sociální a environmentální aspekty podnikání.
V prvním případě, kromě výše zmíněného míšení fiskální a měnové politiky, existuje také reálné riziko zvýšené neefektivity celkové (nejen environmentální) hospodářské politiky vlády, která v podstatě od centrální banky dostane bianko šek na financování své politiky (dokud trhy a občané neztratí důvěru v politiku).
V případě soukromého sektoru existují dva hlavní problémy. Za prvé, umělá inflace ceny akcií vybraných společností, která není podpořena skutečným technologickým posunem nebo expanzí trhu, ale pouze vybraným arbitrárním aspektem. V lepším (a horším) případě se společnosti mohou dopouštět „greenwashingu“, tedy zastírání či ospravedlňování nepříznivých faktů za účelem zlepšení veřejného mínění, a tím zneužívat postavení centrálních bank.
V současné době je představa této formy ochrany životního prostředí nejčastěji zmiňována v kontextu Evropské centrální banky (ECB), která vzhledem ke své často zpochybňované nezávislosti a neschopnosti zkrotit inflaci v celé eurozóně pouze posiluje výše uvedené argumenty a vyvolává otázku, proč ECB hledá nové cíle, pokud není schopna realizovat ty současné. Z celého bankovního sektoru jsou centrální banky poslední skupinou, která by měla být v této oblasti aktivní. Obchodní banky a ostatní finanční instituce by v této záležitosti měly jednat, jak uznají za vhodné.
Filip Blaha
Český systém sociálního zabezpečení selhává
Český sociální systém je extrémně drahý a zároven extrémně neefektivní. Vzhledem k tomu, že veřejný sektor nese velký odpor k reformám, které se ho přímo dotýkají je třeba zvolit přístup malých postupných reforem,
Filip Blaha
Platy politiků by měly odpovídat jejich ekonomickým úspěchům
Lidé po právu kritizují zvyšování platů veřejných činitelů, samotné jednorázové zmrazení či snížení však nestačí. Platy politiků by se měli odvíjet dle jejich skutečných hospodářských výsledků, tak jak je běžnou praxí ve firmách.
Filip Blaha
Jak sdílená ekonomika chrání životní prostředí?
Sdílená ekonomika je často kritizována jako příčina bytové krize nebo nízkých výdělků pracovníků donáškových služeb. Možná právě ve stínu těchto debat se však zapomíná na její nepopiratelné environmentální benefity.
Filip Blaha
Jak touha po zisku chrání životní prostředí?
V dnešní době je často boj za ochranu životního prostředí zároveň považován za boj proti zisku. Správný ekolog by však měl prosazovat přesný opak, neboť právě touha po zisku dokáže přírodu obránit mnohem lépe než státní regulace.
Filip Blaha
Pokud chceme zachránit planetu musíme investovat i do uhlí
Pro ochranu přírody není třeba 100% snížení emisí, stačí pouze uhlíková neutralita. Že je to stejná věc? Právě naopak. Pro druhou variantu není totiž třeba zákaz fosilních paliv.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
KLDR hodnotila přesnost střel odpalem do moře. Kim posílí jaderný program
Severní Korea provedla zkoušku odpalu taktické balistické střely do Japonského moře. Severokorejský...
Epidemioložka SZÚ varuje, že legionella může být ve vířivkách i osvěžovačích
Vysíláme Je černý kašel na ústupu nebo stále ještě představuje hrozbu? A kde se můžeme nakazit záškrtem nebo...
Velká záhada rozluštěna. Bloky na stavbu pyramid přinesl do pouště Nil
Premium Vědci možná vyřešili záhadu táhnoucí se celá tisíciletí: jak staří Egypťané dotáhli obrovské...
Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky
Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...
Vyhrajte balíček z řady sebamed Anti-Redness
Minulý týden jste soutěžili se sebamedem o kosmetiku pro nejmenší. Tento týden si pojďte zahrát o péči pro vás, a to konkrétně o řadu Anti-Redness,...
- Počet článků 7
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 290x